
Rodina se balí...
Působili jako nesourodá dvojka. Ono taky si koupili Baník jen pro svůj podnikatelský záměr v koečnou třešinkou prodeje Bazalů. Jeden dělá do hazené a nejde pro příkré slovo daleko, druhý fušoval do basketu a je mediálně velmi zručný. Rozdělili si jasně role a čekali až dojde jejich cesta k vysněnému cíli. Vsadil bych si, že loď, jejíž díry v palubě časem stále přibývají a ne naopak, opustí oba dva najednou. Férovost a serioznost bych hledal v tom mediálně a slovně zběhlejším, leč realita je opačná. Defacto opravdový mluvčí klubu si udělal z klubu rodinný podník. Zaměstnal si tam syna, začal plnit roli Tondy Panenky ala král rautů, na posledním setkání s fanoušky se již ani neobjevil. Syn absolutně neznalý problematiky fotbaly vystužil již tak slabý sportovní úsek, kde při vší úctě k bývalé legendární desítce, žádný odborník v těchto chudých časech nesedí. Ale pořád dokola, výše mezd určuje odbornost a kvalitu práce. Jako by mu synáček z oka vypadl, stačí obří dotykový telefon, sednout si na tribunu a na pěmné fotce v médiích to vypadá, jak ty vole makám.
Kapříci připluli, začíná se kolem toho motat kriminálka. Udělám ještě poslední prohlášení pro OSBB a balím si s mladým svoje saky a paky. Judo, jázená, to zůstávají sporty věrné Baníku. Svalovec z boje neutíká.
Nadité kapsy, výraz slušného člověka a slušivé brýle. A jám mám jen prosbu na závěr. Vem si sebou i Martina, díky.